90 let od zahájení budování Baťova kanálu

V zázemí obce Rohatec se měl dle písemných zpráv nacházet monoxyl, jež měl být údajně z řeky vyzvednut v 1. pol. 20. stol. Více se o jeho osudu písemné prameny nezmiňují.

Zdymadlo z roku 1722 je známo z písemných pramenů nejen jako součást stávajícího vodního mlýnu, ale také jako součást plánovaného plavebního koridoru Dunaj - Odra - Labe. Zdymadlo v Rohatci, vybudované oberstwachmeistrem Herbertem von Linck z pevnosti Uh. Hradiště, se tak stalo nejstarším vodním dílem tohoto druhu v ČR. Od té doby na řece Moravě i Odře probíhala plavba menších lodí o nosnosti 10 tun.

Při realizaci se ukázalo, že některé plavební komory je nutno posunout (nalézaly se ve starých moravních meandrech a náročné zakládání by jejich stavbu silně prodražilo), jinde se narazilo na agresivní sirnaté podzemní vody a podobně. Mnohé problémy byly při koordinaci — firma Baťa měla v předstihu předávat podklady pro uchycení kovových výrobků, někdy vázly dodávky kovových konstrukcí — prostě byly problémy jako vždy, když je rozsáhlá stavba realizována dvěma investory. V průběhu stavby se uskutečnilo velké množství změn — závlahová část byla více upravena detailním místním podmínkám, některé kanálové úseky byly oproti původnímu projektu osazeny do jiné výšky, čímž došlo k zmenšení objemu zemních prací a úsporám. Také firma Baťa neustále hledala cesty, jak snížit náklady plavební části a nebála se neobvyklých řešení. Místo mostu pro potahy u křížení kanálu s řekou (nebo trvalého umístění remorkéru) byla realizována lanovka na přetahování lodí, dva mosty pro úsporu dlouhých náspů byly realizovány jako zvedací apod. Vlastní domky pro obsluhu plavebních komor si pak firma Baťa postavila na vlastní náklady mimo společné náklady vodní cesty, jen žádala Zemi moravskoslezskou o pomoc při vykupování pozemků. Druhou stranou komplikované realizace stavby byl fakt, že stavba byla neustále detailně sledována ze dvou pohledů současně — z hlediska plavebního využití i závlah. Postupně se ukázalo, že větší zkušenosti měla regulační správa vedená stavebním radou ing. Gaďourkem, která závlahové stavby a hráze již prováděla dříve, zatímco pro pracovníky firmy Baťa to byla první realizovaná vodní cesta.

První polovina r. 1938 byla ve znamení dokončovacích prací. Během jarních měsíců bylo v Babicích zajímavým způsobem proraženo nové řečiště Moravy. Na rovině zvané „Štěpnice" se staré koryto řeky hlubokým ohybem vymletým za povodní dostalo povážlivě blízko ke kanálu a hrozilo nebezpečí, že by mohl být protržen. Dosavadní oblouk řečiště měl být odstraněn převedením do nově zregulovaného řečiště dlouhého 350 m a širokého 84 m. Byl zvolen technický způsob, díky němuž bylo vyhloubeno nové koryto řeky pomocí síly vody a byla tak ušetřena namáhavá práce s odstraněním tisíců kubických metrů zeminy. Mezi oblouky původního řečiště byl vykopán úzký průkop zvaný kineta, po jehož stranách byly upraveny oba břehy příštího řečiště, avšak mezi nimi byla ještě všechna půda, kterou bylo nutno odstranit. Ve spytihněvském jezu vzdáleném asi kilometr nad kinetou byla dne 31. května 1938 na několik hodin zadržena voda a poté vpuštěna do otevřené kinety. Silný proud vody bral břehy kinety po obou stranách a během několika dní podemlel a odplavil půdu po stranách kinety až k připraveným břehům. Práce tak byly o několik měsíců urychleny za úspory nejméně půl milionu korun. Sedimenty se ovšem usadily dále v korytě.

Jeden z projektů, který se oprášil, a který má staleté kořeny, byl projekt velkého dopravního (nákladního) kanálu Dunaj-Odra-Labe. Nebo bude stačit pro začátek oprava jednoho starého nákladního kanálu z 30. let, který má délku 53 km a kapacitu pro nákladní loď 150 tun? Kanál, o kterém je řeč, je průplav Otrokovice - Rohatec, kterému nikdo neřekne jinak než „Baťův kanál“. Jeho stav je ovšem v roce 1989 tristní a oprava bude vyžadovat velké finanční výdaje. Kdo je zaplatí? A bude vůbec někdo, kdo bude tuto vodní cestu využívat?

Byl vybudován přístav ve Veselí nad Moravou, dostatečně kapacitní loď DANAJ pro 60 osob (nyní již pro 105) a doplňkové sítě služeb (půjčovny kol ve Strážnici a ve Skalici). Součástí projektu byla i reklamní kampaň, vznik rezervačního systému a zaškolení lidských zdrojů.