V létě r. 1938 byl naplněn vodou z Moravy nový plavební kanál u Spytihněvi. Hladina řeky klesla tak nízko, že z vody vystoupily zdi a sloupy jakési stavby. S nálezem byl ihned seznámen správce regulačního úřadu ing. Lorenz a ředitel Slováckého muzea Hanák. Jednalo se o kostel, který byl založen r. 1030 knížetem Břetislavem, a který se vlivem opakovaných zátop propadl do řečiště Moravy. Také mezi Petrovem a Sudoměřicemi prochází trasa kanálu středem velkomoravského hradiště Hrůdy.
Dne 28. 6. 1938 se konala první 10 km dlouhá zkušební plavba značně zatížené motorové lodi. Zkouška dopadla bezvadně a hned 1. 7. 1938 byla za účasti zástupce Baťových závodů a četných hostů provedena zkušební plavba z Baťova do Uherského Ostrohu. Poté byla tato část kanálu odevzdána k obhospodařování Baťovým závodům.
V říjnu 1938 prodělal kanál zatěžkávací zkoušku. Povodeň, která prošla jihem Moravy, přesahovala výškou vody všechny povodně z uplynulých let. Kanál, včetně všech zařízení a břehů, však zůstal neporušen.
V pátek 2. prosince 1938 byl Baťův kanál otevřen. Vzhledem k pohnuté době se zahájení plavby obešlo bez velkých okázalostí. Hned první plavba, které se zúčastnili zástupci zemského úřadu a Baťových závodů, byla pracovní. V devět hodin ráno byl připraven motorový člun s vlečnou lodí, jehož posádka měla za úkol dovézt prvních dvě stě tun ratíškovického lignitu. Přihlížející se zájmem sledovali proplouvání lodí plavební komorou u přístavu. Rovněž během cesty si lodě, které do Rohatce dorazily druhý den, našly spoustu diváků.
Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín