1940

Majetkové poměry: Fa Baťa a.s. ve Zlíně zažádala v podáních ze dne 18. července 1939 u báňského hejtmanství v Brně o propůjčení dolových měr Jan I – III v kat. obce Vracov a o propůjčení dolových měr Marie I – III v kat. obcí Rohatec a Vracov. Fa Baťa a.s. ve Zlíně odvolala ředitele Emila Oškera a jmenovala Dr. Ing. Aloise Římana dozorčím orgánem na všech dolech společnosti v jihomoravském lignitovém revíru.

Správa závodu: Odpovědným závodním dolu byl Ing Josef Týla, provozní inženýr byl Ing. Jan Keler. Dozor na závodě vykonávají 3 důlní dozorci a to: Antonín Hošek, Jan Neubauer a Robert Váňa. Dozorci Hošek a Váňa mají horní školu v Duchcově.

Dělnictvo: V době prohlídky bylo na závodě zaměstnáno celkem 69 dělníků a to: 51 v dole a 18 na povrchu. Ženy ani mladiství na závodě nepracovali. Rozdělení dělníků podle směn: I. směna v dole 18 a na povrchu 6, II. Směna v dole mi17 a na povrchu 6, III. směna v dole 16 a na povrchu 6. Rozdělení dělnictva podle kategorii: v dole – kopáči 19, vozači 10, ostatní 22, na povrchu – řemeslníci 9, ostatní 9. Na jednoho dozorce připadá ve směně max. 24 dělníků.

Těžba a odbyt: V měsíci březnu se vytěžilo za 25 pracovních dnů celkem 625 tun a deputáty činily 48 t uhlí. Za inspekce byla denní těžba 30 t. Uhlí se dobývá při ražení vyřizovacích chodeb a z přibírky pro vyzdívání hlavní úpadní štoly. Na závodě se pracuje každý pracovní den v týdnu.

Důlní mapa: Na závodě byla důlní mapa v měřítku 1 : 1000, na které byl vyznačen skutečný stav důlních děl a dále projektované vyřízení dolu. Kromě toho byla k dispozici důlní mapa v katastrálním měřítku.

Uložení sloje: Lignitová sloj je uložena ve dvou lávkách, z nichž pouze hořejší lávka o mocnosti 2 – 2,20 m je dobyvatelná. Druhá uhelná lávka 3 m mocná leží 2 m pod první lávkou a její dobývaní pro špatnou jakost byla vyloučena. Lignitová sloj směřuje od severozápadu k jihovýchodu a upadá pod úhlem 6° k severovýchodu. Nadloží sloje tvoří jíly a slíny, pak vodonosné vrstvy písků a štěrků. Podloží horní uhelné lávky tvoří 2 m silná vrstva slínu, pod kterou je vyvinuta spodní nedobývaná lávka lignitu. V době před inspekcí byly za účelem dalšího zjištění rozlohy a složení lignitové sloje provedeny 2 výzkumné vrty č. 169 a 170.

Úvodní díla: Důl je přístupný úpadní štolou a větrní jámou. Úklonná štola byla ražena na kat. parcele č. 6824 obce Vracov - Soboňky a s jejím ražením bylo započato dne 18. února 1939. Štola dosáhla délky 250 m a po staničení 220 m byla vyztužena v klenutém zdivu v profilu 2,5 x 2,2 m. Původně se razí štola v profilu 1,8 x 1,8m a později se přibírá pro vyzdívku. Štola bude dále ražena v lignitové sloji po celé délce dolového pole. Větrná jáma vyhloubena na parcele č. 6751 kat. obce Vracov – Soboňky byla vyzděna v kruhovitém profilu o průměru 2m. Větrná jáma je má hloubku 22,9 m a sloužila jako nouzový východ. V lezném oddělení jsou zabudovány železné žebříky a v předepsaných vzdálenostech byly zřízeny odpočivadla. V druhé části jámy bylo vedeno dvojí výtlačné potrubí a el. kabel pro čerpadlo. Zdivo jámy je vystavěno 1,5 m nad povrch, kde byl zhotoven bezpečnostní rám. Prozatím je ústí jámy zakryto dřevěnými deskami. Dle projektu má být na větrní jámě umístěn ventilátor, takže větrání dolu bude umělé.

Příprava a rubání: Úpadní štola se razí směrem severovýchodním a dosáhla v době prohlídky (1940) délky 250 m. Z větrní jámy je kolmo na osu úklonné štoly proražena k jihovýchodu větrní třída v profilu 2 x 2 m, která vyústila do úklonné štoly ve vzdálenosti 160 m od jejího začátku. Tato větrní třída má délku 95 m dlouhá. Ve vzdálenosti cca od ústí úklonné štoly se razí ze štoly přípravná třída severozápadním směrem, paralelně s větrní třídou, v době prohlídky dolu má délku 135 m. V dalším ražení této třídy se pokračuje. Tato přípravná a uvedená větrná třída jsou navzájem spojeny 2 chodbami raženými paralelně s úklonou štolou ve vzdálenostech 40 a 80 m od úpadní štoly. Třída situovaná ve vzdálenosti 40 m od úklonné štoly, tzv. pochůzná třída, byla ražena dále směrem severovýchodním, paralelně s úklonou štolou, o délce 95 m. V této vzdálenosti bylo začato s ražením dalších vyřizovacích tříd na obě strany a to kolmo na osu stávající třídy. Za prohlídky dolu byly obloženy 4 pracoviště. Na pracovištích č. 1 a č. 2 probíhalo ražení přípravných chodeb na jihovýchod a severovýchod z vyřizovací, pochůzné, chodby ražené paralelně s úklonou štolou ve vzdálenosti 40 m, pracoviště č. 3 provádělo další ražení přípravné chodby na severozápad, na pracovišti č. 4 se pracovalo na přibírce úklonné štoly pro vyzdívání.

Těžení: Uhlí získané při ražení tříd se těží z pracovních předků ručně v dolních vozících o obsahu cca 0,3 m³ opatřenými na boční straně dvířky za účelem snadného vysypávání nákladu. Koleje jsou položeny na všechny pracoviště. Z přípravné chodby ražené na severozápad se dopravuje uhlí přímo až na kříž s úpadní štolou, kde se nahazuje na dopravní gumové pásy. Z pracovišť č. 1 a č. 2 se vytahují důlní vozíky ručně na jihovýchod k dopravnímu pásu. Z pracovního předku úklonné štoly se vytahují vozíky rovněž v délce asi 40 m ručním rumpálem až ke kříži přípravné chodby, kde se uhlí nakládá na gumové pásové dopravníky. Dle projektu budou dány do provozu těžní vrátky s elektrickým pohonem místo ručních rumpálů. Pásové dopravníky jsou umístěny v úklonné štole při západním boku a jsou vedeny ze štoly po dřevěném mostě vybudovaném v přímém prodloužení úklonné štoly až do provizorní třídírny. Celková délka dopravních pásů činí 265 m. V úklonné štole byla dále zřízena jednokolejná dráha pro dopravu materiálu ve vozících. K vytahování a spouštění vozíků slouží jednobubnový vrátek poháněný přes dvojitou předlohu elektromotorem od fy Siemens o výkonu 15 kW při napětí 380 V, 1.420 ot/min, Vrátek je opatřen brzdou, která působí přímo na buben a je ovládána ruční pákou ze stanoviště obsluhovače vrátku. Ke spouštění elektromotoru slouží kontrolér. Těžní vrátek s pomocným elektromotorem se nachází ve zvláštní strojovně. V ústí úklonné štoly je zřízena uzávěra obsluhovaná pomocí lana ze stanoviště vrátkaře. Těžní zařízení nad větrní jámou bylo již demontováno. Nově postavené dopravní zařízení nebylo schváleno revírním báňským úřadem v Brně a tato závada byla vytknuta.

Jízda mužstva na laně: Není na dole zavedena a mužstvo fárá úklonou štolou. Ke snadnější chůzi jsou na spodku štoly při východní straně umístěny dřevěné desky s příčkami a na východním boku štoly je připevněno zábradlí. Desky a zábradlí jsou zabudovány ve štole na vzdálenost 45 m, kde štola má největší úklon a to 35 cm na 1m. V další části má štola úklon 7 cm na 1 m, který odpovídá úklonu uhelné sloje. Kontrola mužstva se provádí zápisem do knihy směn a kontrola všech zaměstnanců závodu píchacími s kontrolními lístky.

Důlní voda: Uložení lignitové sloje v dolovém poli vyznačuje se značným přítokem důlních vod, cca 2.000 l/min. V nadloží i podloží uhelné sloje se vyskytují vodonosné písky. U ústí úklonné štoly vychází lignitová sloj na povrch a ve vzdálenosti 20 m od výchozu protéká ratíškovický potok, který napájí nadloží lignitové sloje a je příčinou značného přítoku vod do dolu. Aby se zabránilo tomuto napájení nadložních vrstev lignitové sloje bylo řečiště potoka blízko závodu vybetonováno a to 400 m na západ až k železniční trati Břeclav – Přerov a na východ 100 m od závodu. Následkem systematického čerpání vody z jámy byla snížena hladina spodní vody. Odvodňovací šachtice č. II byla zaházena a toto zrušení šachtice bylo možné provést po proražení úklonné štoly vodonosnými vrstvami a po jejím vyzdění v příslušné části od ústí. Všechny 4 odvodňovací vrty provedené po dvou na každé straně úklonné štoly jsou zapaženy rourami. Provedený vrt č. 169 byl ponechán jako odvodňovací a za tím účelem byla ve štěrkové vrstvě v hloubce 6 m zabudována perforovaná roura. V době prohlídky byl dokončen a byl dosud bez vody. K čerpání vody se používá odstředivých čerpadel převážně od fy „Sigmund“ v Olomouci poháněných elektromotory soustavy Baťa. Jednotlivá čerpadla jsou dle potřeby v dole přemisťována. V době prohlídky byla v hlavní čerpací stanici zřízené ve východním boku úklonné štoly 2 čerpadla o výkonu 1.000 a 1.500 l/min., která z hlavních žumpů tlačí vodu v potrubí položeném v úklonné štole do vybetonovaného kanálu, který ústí do řeky Moravy. U paty větrné jámy je umístěno čerpadlo o výkonu 1.000 l/min., které tlačí vodu přímo na povrch. Krom toho jsou zde umístěna 2 donášecí čerpadla a to: jedno o výkonu 300 l/min. a druhé o výkonu 500 l/min. dodávající vodu do hlavních žump. Na pracovišti č. 4 úklonné štoly byla postavena 2 čerpadla o výkonu 300 a500 l/min., která jsou v provozu dle potřeby a jejich spouštění se provádí automaticky pomocí plováku. K čerpání vody z pracovních předků č. 1 a 2 bylo použito čerpadlo o výkonu 500 l/min., které bylo rovněž zařízeno na automatické spouštění. Z pracoviště č. 3 odtéká voda přirozeným spádem třídy ve zřízené vodní stružce až do hlavního žumpu. Čerpací zařízení byla shledána v bezpečném a pohotovém stavu. Pro čerpání přítoku důlních vod je na závodě dostatečná strojní rezerva. Zjistilo se však, že stávající čerpací zařízení nebylo většinou úředně schváleno, což bylo vytknuto.

Větrání: Větrání dolu je přirozené a nynější rozdělání dolu je větráno jedním samostatným větrním proudem. Čerstvé větry proudí úklonnou štolou, dále postupují 80 m na západ až k poslední větrní rozrážce a touto k větrní jámě, kterou na povrch. Vzhledem k malé dělce větrních cest nutno tah větrů škrtit. Větrná chodba, vedoucí z úklonné štoly k větrní jámě je řádně uzavřena větrnými dveřmi a nebylo pozorováno unikání větrů. Na ostatních místech byly větrné dveře a větrné přepážky pěčlivě provedeny, aby nenastalo krátké spojení větrů. V době prohlídky dolu bylo větrání všude vydatné a světlo dobře hořelo. Pracovní místa byla větrána difuzí bez závad. Při větších vzdálenostech pracovních předků od průchodního větrného proudu bude používáno lutnových ventilátorů soustavy „Flottmann“, jež se osvědčily na dole Tomáš v Ratíškovicích.

Uhelný prach a nebezpečí zápar a požárů: Pro značnou vlhkost lignitové sloje se netvoří uhelný prach. Všechna pracoviště jsou mokrá, rovněž v třídírně nebyl uhelný prach nalezen.Vzhledem k značnému množství vody ve sloji a v jámě je vyloučen vznik zápar, nebo samovznícení. Vytěžený lignit , nalézající se delší dobu na skládce, byl stále značně mokrý. Většinu budov je postavena z cihel. Na závodě jsou připraveny 3 použitelné hasící přístroje „Total“ k případnému hašení. Potřebné hadice k přivádění vody od výtlačného potrubí čerpadel jsou k dispozici.

Osvětlení: K osvětlení při práci v dole se používá karbidových lamp soustavy „Friemann-Wolf“, kterých se nachází na závodě 80 ks. Trvale je osvětlena úklonná štola od ústí až na staničení 200 m, tj. na kříž přípravné chodby, která odbočuje ze štoly na západ. Všechny povrchové budovy i nádvoří závodu jsou rovněž osvětleny elektricky.

Střelná práce: Dosud se na závodě nepoužívá.

Elektrický proud a elektrická zařízení: Fa Baťa a.s. ve Zlíně zažádala podáním ze dne 4. prosince 1939 u okresního úřadu v Hodoníně o povolení ke stavbě transformační stanice na pozemku p.č. 1505/3 k.ú. území obce Rohatec – Soboňky. Nově postavená transformační stanice nahradí polní transformátor, kterou se elektrický proud o napětí 5.000 V transformuje na provozní napětí 380/220 V.

Třídírna uhlí: Na nádvoří závodu je postavena dřevěná budova, ve které je umístěno provizorní třídící zařízení. Třídící zařízení pozůstává z vibrátoru a z roštového třídiče o velikosti ok 30, 75 a 150 mm. Vytěžený lignit se dopravuje do třídírny přímo z úklonné štoly pásovými dopravníky, které jsou umístěny na dřevěném mostě zřízeném od ústí štoly až k třídírně. Provizorní třídírna není dosud kolaudována, tato závada byla vytknuta a zapsána v dolovém deníku.

Provozní doba a rozvrh směn: Pracuje se všechny pracovní dny v týdnu ve třech směnách, které jsou rozděleni takto: ranní směna od 6 14, odpolední od 14 – 22 a noční směna od 22 – 6 hod.. Přesčas se nepracuje a v neděli se provádí jen nutné udržovací práce.

Sociální zařízení a zařízení pro blaho dělnictva: Dělnictvo je pojištěno dle zákonných ustanovení. Zařízení pro blaho dělnictva byla shledána v pořádku, zdravotní poměry na závodě jsou dobré. Nebylo stížností, ani přání.

Mzdové poměry: V měsíci březnu byl průměrný výdělek na vyfáranou směnu: V dole – kopáči 38,- K, vozači 35,30,- K, ostatní dospělí 35,- K, průměr 36,40,- K. Na povrchu – řemeslníci 39,- K, ostatní dospělí 31,30,- K, průměr 34,40,- K. Průměrná mzda na celém závodě na hlavu a směnu byla 35,80,- K, v únoru 40,50,- K.

Úrazy: V roce 1940 se přihodily dosud 2 těžké úrazy a 1 lehký úraz. Příčiny těžkých úrazů byly selhání nářadí a vybuchnutí lampy a příčina lehkého úrazu byla manipulace s vozíkem. K těmto úrazům neučinil revírní báňský úřad žádné opatření.

Popis profárání při prohlídce dne 30. dubna 1940: Prohlídky se účastnil odpovědný závodní dolu Ing. Josef Týla. V kanceláři závodního bylo nahlédnuto do důlní mapy a dolového deníku. Pak bylo sfáráno úklonou štolou až k na pracoviště č. 4. Po cestě byla kontrolována těžba gumovými pásy, které jsou umístěny při západním boku štoly a hlavní čerpací stanice, kde jsou umístěna dvě odstředivá čerpadla. Při prohlídce se nezjistily závady. Na pracovišti č. 4 se prováděla přibírka štoly pro vyzdívku. Boky a strop štoly jsou z cihel, spodek je z betonu. V těch místech, kde je štola vyzděna, má profil 2,5 x 2,2 m a původní profil štoly byl 1,8 x 1,8 m. Štola je v délce 220 m vyzděna a v dalším úseku 30 m byla bezpečně vydřevena srubovou výztuží. Strop je zajištěn pažinami. Větrání pracoviště difuzí na 40 m bylo bez poruch. Štola se razí směrně bez použití střelné práce. K čerpání vody z pracoviště slouží 2 donášecí čerpadla, která vodu dodávajaí k hlavním čerpadlům. Voda vytéká z čelby i z boku lignitové sloje. Dělníci pracují v gumových botách. Po prohlídce se postupovalo zpět úklonnou štolou, pak odbočeno přípravnou chodbou na západ 40 m a po fárací třídě až na pracoviště č. 1 a 2, kde pracovali vždy jeden kopáč s jedním vozačem. Z pochůzné chodby se razí na obě strany přípravné chodby v profilu 1,7 x 1,7 m, které dosáhly 5 m dělky. Třída se razí v uhlí a ve spodku se ponechává vrstva uhlí o mocnosti 0,4 m, která se bude později dobývat zpět při založení porubů. Třídy jsou bezpečně zabudovány stropnicemi na 0,8 – 1 m stropnicemi, které jsou postaveny na stojky opřené o spodek záseků zřízených v bocích třídy. Pracovní předky byly větrány na vzdálenost 50 m difuzí a větrání bylo dobré. Voda uz obou pracovních předků se odvádí vodními stružkami do žumpu vyhloubeného v severním boku třídy proti fárací třídě. K čerpání vody se používají donášecí čerpadla. K osvětlování používají dělníci karbidové lampy. Po prohlídce pracovišť se pokračovalo zpět 50 m pochůznou chodbou na přípravnou třídu a touto 95 m na západ k pracovišti č. 3, na kterém pracovali 1 kopáč a 1 vozač. Poměry stejné jako na předchozích pracovištích. Třída dosáhla délky celkem 135 m na západ od štoly, pracoviště bylo větráno na 50 m difuzí. Voda odtékala přirozeným spádem ve vodní stružce až k hlavním žumpům. Vydřeva i větrání bylo v pořádku. Dále se pokračovalo zpět po přípravné chodbě 50 m a větrní rozrážkou k větrné jámě, která byla prohlédnuta, i s zde umístěnými čerpadly. Čerpací zařízení a větrná jáma, zejména její lezné oddělení byly shledány v pořádku. Od větrné jámy pokračovala prohlídka v pochůzce větrní třídou na východ 95 m až do úklonné štoly, kterou bylo vyfáráno na povrch. Zde bylo prohlédnuto povrchové zařízení a to: těžný vrátek a ústí štoly, pohon pásových dopravníků, třídírna, transformátorovna, větrní jáma, závodní dílny, skladiště materiálu a vybavení první pomoci.

Prameny: Archív JLD, MZA BRNO, Infocentrum Dubňany, Rohatec - obrazová minulost, DIAMO, SOKA