dul_tomas_ratiskovice_1936 Důl Tomáš v Ratíškovicích 1936

Stavba, údržba, rekonstrukce

Práce na plavebním kanálu započaly, jak již bylo řečeno, v říjnu 1934. Vzápětí se objevil první problém. Na Strážnicku vypukla stávka dělníků, kteří nesouhlasili se mzdovými podmínkami. Podle nich nebyly mzdy přizpůsobeny místním poměrům a nestačily na obživu rodin. Vzhledem k tomu, že stavba měla zaměstnat co nejvíce lidí, byla snaha vedení stavby maximum prací provádět ručně. A tak při zemních pracích bylo prováděno ručně téměř vše - na což si stěžovali samotní dělníci — že se zbytečně dřou na práci, kterou by lehce provedly stroje. Na základě těchto stížností bylo provedeno určité zmechanizování některých prací.

V průběhu první poloviny r. 1935 práce postupovaly rychle. Na stavbě se podílelo několik firem: v úseku pod městem Napajedla zaměstnávala firma inž. Bartoš z Břeclavi průměrně 160 lidí, na kanálu Spytihněv — Staré Město pracovalo pro firmu inž. Černý 80 lidí a pro firmu inž. Jaroš 60 lidí, průpich v kunovském lese provedla firma inž. Souček z Prostějova zaměstnávající 140 dělníků, úsek kanálu Vnorovy — Rohatec obsadila firma inž. Lejsek a Soušek s 270 dělníky, na úseku Strážnice — Petrov působila firma inž. Ženatý a Volenec se 170 lidmi. Tito dělníci byli najati především na výkopové práce, zpevňování břehů a přípravu staveb plavebních komor.

V roce 1936 se přešlo k odbornějším pracím, tj. k výstavbě plavebních komor, které měly zajistit dostatečně vysokou hladinu vody v řece a zároveň umožnit lodím plujícím proti proudu překonat výškový rozdíl 18,6 m. Plavební komory představovaly úsek hladiny, ohraničený dvěma vraty, která se po vplutí lodi uzavřela, a do komory se napustila voda, která zvedla lod' o půl nebo o metr výše. Do těchto komor byly lodi taženy potahy nebo traktory, po řece pak vlečnými čluny rychlostí 5 km za hodinu.

Pro urychlení prací na řece Moravě pod Nedakonicemi, zapůjčila firma Baťa v září 1936 Moravskoslezské zemi obnos 350 000 Kč. O rozsáhlé vodohospodářské práce projevil zájem také prezident republiky dr. Edvard Beneš při své první oficiální návštěvě na Moravě.

V letních měsících r. 1937 práce na Baťově kanálu vrcholily. Vedle původního řečiště byly připraveny vyhloubené kanály čekající na přívod vody z řeky Moravy. Do umělého kanálu na trase Spytihněv-Staré Město bylo řečiště převedeno koncem července 1937. Pro muže zaměstnané na stavbě byl připraven strhující zážitek. Úzký proužek zeminy oddělující řeku od umělého kanálu se natolik ztenčil, že jej vodní proud překonal a během několika minut zapinil nové koryto, aby se pak poslušně vrátil do původního řečiště.

stavba_kanalu_ve_straznici Stavba kanálu ve Strážnici, kde trasa vede parkem 1936
budovani_pristavu_batov_1938 Stavba úseku Spytihněv – Staré Město

Čilý stavební ruch neutichal také v Otrokovicích. Dělníci se tam potýkali s obtížným zaústěním plavebního kanálu do závodů, neboť zde cestu kanálu křižovala hlavní telefonní síť, kanalizace a čtyři rodinné domky. Aby lodi mohly proplout až do objektu továrny, nechala zde správa závodů vybudovat 760 m dlouhý kanál protínající závody podél koželužen až k elektrárně. Zde začaly Škodovy závody stavět konstrukci odsávacího zařízení na skládání hnědého uhlí, které sem měly lodě dopravit z dolu „Tomáš" v Ratíškovicích.

fotografie zdroj:
Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín
zpět na 1722
pokračujte na 1938