Dobové vyobrazení zdymadla stejného typu, jakým bylo zdymadlo v Rohatci
Dějiny bádání
V zázemí obce Rohatec se měl dle písemných zpráv nacházet monoxyl, jež měl být údajně z řeky vyzvednut v 1. pol. 20. stol. Více se o jeho osudu písemné prameny nezmiňují.
Zdymadlo z roku 1722 je známo z písemných pramenů nejen jako součást stávajícího vodního mlýnu, ale také jako součást plánovaného plavebního koridoru Dunaj - Odra - Labe. Zdymadlo v Rohatci, vybudované oberstwachmeistrem Herbertem von Linck z pevnosti Uh. Hradiště, se tak stalo nejstarším vodním dílem tohoto druhu v ČR. Od té doby na řece Moravě i Odře probíhala plavba menších lodí o nosnosti 10 tun.
Dá se předpokládat, že plavební komora byla poškozena při povodni a při tom se do ní uchýlila loď, jejíž torzo by bylo možné zde najít. V té době zaplouvaly na Moravu z Dunaje lodě zvané „šesterky“ se solí, tabákem a zpět s lignitem. Cílem byl Hodonín a Veselí n/M.
Výzkum
V době výzkumu byla viditelnost v řece velice špatná, dosahovala max. 30 cm. Proud byl mírný, zakalení bylo odplavováno velice pomalu. Teplota vody 24°C.
Zkoumaná plocha se nachází v zázemí obce Rohatec – Kolonie (kdysi známá jako Rohatec – Mlejn). Právě onen mlýn úzce souvisel s vybudováním zdymadla, jež se připomíná k roku 1722. Plocha výzkumu se nacházela mezi silničním a železničním mostem, blíže k mostu silničnímu, konkrétně 137,8 m proti proudu řeky. Řeka Morava od silničního mostu dále proti proudu řeky až téměř k Veselí nad Moravou (resp. k obci Vnorovy) není dotčena regulací a lze v tomto prostoru očekávat další archeologické situace. Říční koryto je tvořeno homogenní vrstvou středně jemného písku o mocnosti silně přes 1 m. V době výzkumu, i přes znatelný pokles vodní hladiny, byla minimální hloubka řeky 2,5 m, maximální až 7 m. Pozůstatky vodního díla z 1. pol. 18. stol. se nacházely v hloubce 4 m.
Více v PDF dokumentu...
Lokalizace vodního díla z pohledu od silničního mostu