1722
prvni_vykresy První technické výkresy

První plavební komora na řece Moravě v Rohatci

Ve dnech 28. –30. 7. 2017 proběhl revizní výzkum říčního koryta Moravy z důvodu oznámení potenciální existence vodního díla (zdymadla) v neregulované části řeky od Ing. Neseta, CSc., který se dlouhodobě zabýval historickými plavebními trasami. Cílem výzkumu bylo ověření situace, detekce a následná dokumentace archeologických situací v řece.

Zjištěné pozůstatky vodního díla lze s největší pravděpodobností označit za zdymadlo z roku 1722, které bylo původně tvořeno plavební komorou a jezem. Vzhledem k charakteru výzkumu, jež byl bez nákladů, ale nebylo potvrzeno datování formou dendrochronologie z důvodu absence finančních prostředků.










znamka

V zázemí obce Rohatec se měl dle písemných zpráv nacházet monoxyl, jež měl být údajně z řeky vyzvednut v 1. pol. 20. stol. Více se o jeho osudu písemné prameny nezmiňují.

Zdymadlo z roku 1722 je známo z písemných pramenů nejen jako součást stávajícího vodního mlýnu, ale také jako součást plánovaného plavebního korydoru Dunaj - Odra - Labe. Zdymadlo v Rohatci, vybudované obristvachmeistrem Herbert von Linck z pevnosti Uh. Hradiště, se tak stalo nejstarším vodním dílem tohoto druhu v ČR. Od té doby na řece Moravě i Odře probíhala plavba menších lodí o nosnosti 10 tun.

stavba_komory
stavba_komory
1934
stavba_komory Stavba plavební komory

Zahájení stavby Baťova kanálu

Stavba byla zahájena 16. října 1934 s podmínkou, že při zahájení stavby průplavu Dunaj — Odra může být plavební provoz na tomto kanále omezen nebo dokonce zastaven. Celkový rozpočet stavby byl odhadnut na 25,4 miliónů korun. Postupem času se rozpočet stavby navýšil až na 35 miliónů korun, toto navýšení bylo způsobeno mimo jiné i povodní v roce 1937, která poškodila nedokončenou stavbu. Veškeré práce pak skončily na podzim roku 1938.

I organizačně se jednalo o náročnou stavbu - Země moravskoslezská se s firmou Baťa dohodla, že země zajistí projekty a realizaci zemních prací i betonových konstrukcí a firma Baťa zajistí projekty a dodání veškerých kovových konstrukcí plavebních komor, mostů a jezů.






vercajk

Při realizaci se ukázalo, že některé plavební komory je nutno posunout (nalézaly se ve starých moravních meandrech a náročné zakládání by jejich stavbu silně prodražilo), jinde se narazilo na agresivní sirnaté podzemní vody a podobně. Mnohé problémy byly při koordinaci — firma Baťa měla v předstihu předávat podklady pro uchycení kovových výrobků, někdy vázly dodávky kovových konstrukcí — prostě byly problémy jako vždy, když je rozsáhlá stavba realizována dvěma investory. V průběhu stavby se uskutečnilo velké množství změn — závlahová část byla více upravena detailním místním podmínkám, některé kanálové úseky byly oproti původnímu projektu osazeny do jiné výšky, čímž došlo k zmenšení objemu zemních prací a úsporám. Také firma Baťa neustále hledala cesty, jak snížit náklady plavební části a nebála se neobvyklých řešení. Místo mostu pro potahy u křížení kanálu s řekou (nebo trvalého umístění remorkéru) byla realizována lanovka na přetahování lodí, dva mosty pro úsporu dlouhých náspů byly realizovány jako zvedací apod. Vlastní domky pro obsluhu plavebních komor si pak firma Baťa postavila na vlastní náklady mimo společné náklady vodní cesty, jen žádala Zemi moravskoslezskou o pomoc při vykupování pozemků. Druhou stranou komplikované realizace stavby byl fakt, že stavba byla neustále detailně sledována ze dvou pohledů současně — z hlediska plavebního využití i závlah. Postupně se ukázalo, že větší zkušenosti měla regulační správa vedená stavebním radou ing. Gaďourkem, která závlahové stavby a hráze již prováděla dříve, zatímco pro pracovníky firmy Baťa to byla první realizovaná vodní cesta.

stavba_komory
rozvodneny_batak
1938
stavba_komory Stavba plavební komory

Stavba Baťova kanálu

V jižní části závodů bylo ze strany Dřevnice postaveno 100 m dlouhé a 18 m široké přístaviště, v němž mohlo kotvit až 8 lodí 40 m dlouhých. Zároveň byla u přístaviště vybudována plavební komora a vyhloubeno krátké široké rameno se skluzem na mírně se svažujícím pobřeží. V prodloužení skluzových kolejnic byla postavena vysoká dílna s nápisem pro Otrokovice nezvyklým — „Loděnice". Vedoucí strojíren Baťových závodů pověřil své inženýry a šéfa strojíren v Baťově pana Bartka, aby navrhli projekt nákladního člunu o nosnosti 150 tun. Člun byl postaven během čtyř měsíců a dne 3.3.1938 byl spuštěn na vodu. Pracovalo na něm 20 zámečníků pod vedením pana Křiváka. Ani konstruktéři, ani dělníci neměli žádné zkušenosti, získali je pouze stavbou tohoto prototypu a předpokládali, že stavba každé další lodě by trvala pouze měsíc (v plánu bylo postavit celkem 30 lodí). V červenci roku 1938 už v otrokovickém přístavu kotvilo 6 lodí a dvě byly ve výrobě.






vercajk

První polovina r. 1938 byla ve znamení dokončovacích prací. Během jarních měsíců bylo v Babicích zajímavým způsobem proraženo nové řečiště Moravy. Na rovině zvané „Štěpnice" se staré koryto řeky hlubokým ohybem vymletým za povodní dostalo povážlivě blízko ke kanálu a hrozilo nebezpečí, že by mohl být protržen. Dosavadní oblouk řečiště měl být odstraněn převedením do nově zregulovaného řečiště dlouhého 350 m a širokého 84 m. Byl zvolen technický způsob, díky němuž bylo vyhloubeno nové koryto řeky pomocí síly vody a byla tak ušetřena namáhavá práce s odstraněním tisíců kubických metrů zeminy. Mezi oblouky původního řečiště byl vykopán úzký průkop zvaný kineta, po jehož stranách byly upraveny oba břehy příštího řečiště, avšak mezi nimi byla ještě všechna půda, kterou bylo nutno odstranit. Ve spytihněvském jezu vzdáleném asi kilometr nad kinetou byla dne 31. května 1938 na několik hodin zadržena voda a poté vpuštěna do otevřené kinety. Silný proud vody bral břehy kinety po obou stranách a během několika dní podemlel a odplavil půdu po stranách kinety až ke připraveným břehům. Práce tak byly o několik měsíců urychleny za úspory nejméně půl milionu korun. Sedimenty se ovšem usadily dále v korytě.

stavba_zavlahoveho_kanalu
rozvodneny_batak
1945
zniceny_most

Zničení mostů, plavebních komor a jezů ustupujícími německými vojsky

První velké opravy bylo nutno provést po II. světové válce, protože ustupující německá armáda zničila všechny mosty, potopila lodě a poškodila jezy (jez ve Spytihněvi byl úplně zničen).

Válečná léta vodní cestu Otrokovice – Rohatec těžce poznamenala. Škody přesáhly hodnotu více než 10 miliónů korun. S opravami se započalo v r. 1946 a přiestože byly snahy vše stihnout ještě do léta, tedy do začátku sezóny, práce na rekonstrukci kanálu pokračovaly ještě v r. 1947. Opět se začalo hovořit o plánovaném napojení až do Zlína, o kterém se uvažovalo už začátkem třicátých let, přičemž kanál měl být zásobován vodou z plánované Slušovické přehrady.






tank
1989
spytihnev_komora Spytihněv komora

Změna politických poměrů a začátek myšlenek znovuobnovení plavebního kanálu

Rok 1989 byl rok Sametové revoluce. Rokem zásadní změny politických poměrů v tehdejším Československu. Bylo to také období, kdy se ze šuplíků vytahovaly projekty, které v socialistickém zřízení neměly šanci na realizaci.






kruh

Jeden z projektů, který se oprášil, a který má staleté kořeny, byl projekt velkého dopravního (nákladního) kanálu Dunaj-Odra-Labe. Nebo bude stačit pro začátek oprava jednoho starého nákladního kanálu ze 30. let, který má délku 53 km a kapacitu pro nákladní loď 150 tun? Kanál, o kterém je řeč je průplav Otrokovice - Rohatec, kterému nikdo neřekne jinak než "Baťův kanál". Jeho stav je ovšem v roce 1989 tristní a oprava bude vyžadovat velké finanční výdaje. Kdo je zaplatí? A bude vůbec někdo, kdo bude tuto vodní cestu využívat?

komora
komora
1999
stavba_lodi Stavba lodi

Stavba přístavu Veselí a stavba lodi Danaj

Projekt v rámci programu CREDO Veselí nad Moravou – Strážnice – Skalica – přeshraniční turistický inkubátor se zaměřil na pilotní podporu infrastruktury, která by turisticky atraktivním způsobem propojila všechna tři města do nového turistického programu.






erb

Byl vybudován přístav ve Veselí nad Moravou, dostatečně kapacitní loď DANAJ pro 60 osob (nyní již pro 105) a doplňkové sítě služeb (půjčovny kol ve Strážnici a ve Skalici). Součástí projektu byla i reklamní kampaň, vznik rezervačního systému a zaškolení lidských zdrojů.

spousteni_na_vodu
bata_rozhovor
2002
2002-bata Slavnostní otevření plavební komory v Petrově

Tomáš Baťa mladší otevírá poslední rekonstruovanou plavební komoru v Petrově

Sezóna začíná 1. května velkou slavností v Petrově. Zde za účasti Tomáše Bati mladšího s chotí a velkého zájmu zástupců státní správy a samosprávy i veřejnosti je slavnostně otevřena opravená plavební komora Petrov. Poslední rekonstruovaná plavební komora na obnoveném Baťově kanálu.

Tomáš Baťa zároveň slavnostně odhalil obelisk připomínající tuto událost. Slavnostně otevřeno bylo také přístaviště před plavební komorou.